Antonín Zemek reaguje na údaje o "..životaschopnosti IDS JMK resp.navýšení počtu přepravených v systému ..." uveřejněné v regionálním tisku.
Reklama
Antonín Zemek reaguje na údaje o "..životaschopnosti IDS JMK resp.navýšení počtu přepravených v systému ..." uveřejněné v regionálním tisku.
(Pokud se chce druhá strana vyjádřit k problému na stranách BUSportálu, je to samozřejmě možné i zajímavé pro čtenáře.)

Po přečtení textu o “ …. životaschopnosti IDS JMK resp.navýšení počtu přepravených v systému ...” ( viz. Mladá Fronta Dnes - 18.srpna 2005 resp. Rovnost, Moravské listy - 25. srpna 2005), musím reagovat na zjevnou manipulaci s míněním cestující veřejnosti, předkládání falešných argumentů a zavádějících informací.

Nárůst přepravených cestujících v MHD (nikoliv v ID-systému, jak bylo mylně oznámeno), není důsledkem nabízené kvality, komfortu a atraktivity, nýbrž je dán organizační strukturou zavedeného systému – preference kolejové dopravy a z toho plynoucí dostupnost jádrového města a cílů v jeho obvodu situovaných. - tzv. “městské cíle”

Před zavedením IDS prakticky veškerá příměstská osobní doprava zajížděla až do centra jádrového města, kde příměstský cestující vystupoval na ”trase” a do “městských cílů” pokračoval pěšky (nezanedbatelné % pěších např. do směrů Śumavská – Tábor, Moravské nám.- centrum města, Jihlavská – nemocnice Bohunice). Převážná část příměstských cestujících tedy nebyla nucena využívat MHD ani vlastní osobní vozidlo. Dostupnost jádrového města Brna včetně “městských cílů” byla bezproblémová.

Po zavedení IDS je pro příměstského cestujícího jádrové město dostupné pouze vlakem nebo vlastním vozidlem (ostatní příměstská osobní doprava je ukončena před resp. na hranici města). Dostupnost “městských cílů” je možná pouze pěší dopravou, MHD nebo vlastním vozidlem. Vyloučíme-li pěší dopravu od železničních stanic k “městskému cíli” cesty, zůstává tedy integrovaná MHD nebo vlastní vozidlo.

Zatímco “regulací” vyvolaný nárůst přepravených v MHD byl úřadem patřičně okomentován, o procentu nárůstu příměstského cestujícího upřednostňujícího vlastní auto před přestupem na vlak resp. na MHD, úřad mlčí.

O procentu nárůstu počtu přepravených mlčí i zapojení příměstští BUS-dopravci. Zůstává otázkou, zda tito dopravci mlčí z důvodu naprosté spokojenost se současným stavem čí z důvodu obavy před hněvem vrchnosti.

Také po privátním dopravci systému ČD jakoby se slehla zem. Žádná veřejná vystoupení a informace o tom, jak se preference železnice odrazila na zájmu cestující veřejnosti resp. na ekonomice provozu.

Na archaickém modelu systému tedy nejvíce prodělal příměstský cestující, kterému především byl IDS určen (s veřejnou dopravou min. dva přestupy), a příměstští BUS-dopravci.

Velmi si polepšil DP m. Brna (navýšení tržeb za přepravené jistě ovlivní požadavky na dotace) a prodejci pohonných hmot (viz. intenzita individuální dopravy na hlavních přístupových komunikacích do Brna a v samotném centru města)

Posuzovat životaschopnost systému jen podle jednoho dílčího ukazatele je nezodpovědnost a manipulace s fakty. V systému - tj. jádrové město + vnější oblast - je prakticky konstantní počet zákazníků - cestujících. Úspěšnost systému IDS tedy spočívá v tom, když tento počet bude navýšen o nové zákazníky – cestující, kteří přešli k systému např. od osobních aut, motocyklů, kol a chodců. Přelévání původních zákazníků - cestujících mezi vnitřní a vnější oblastí systému v důsledku regulace není žádný směrodatný ukazatel.

Teoretický příklad: Do jádrového města přepraví preferovaná železnice 100% příměstských cestujících. Odhadem cca 30- 40% cestujících k dosažení městských cílů nepoužije MHD, ale pěší chůzi. (výstup na železniční zastávce – cíl cesty ). Před IDS pravidelně využívalo MHD cca 10% příměstských cestujících. Navýšení přepravených v MHD po zavedení IDS - po regulaci - činí 18%. Celkově je tedy zmapován pohyb 68 % příměstských cestujících a zůstává cca 32 % neidentifikovaných příměstských cestujících, tj. cestujících, kteří do jádrového města nepřijeli vlakem, ale vlastním vozidlem a tím upřednostnili vlastní pohodlí před životním prostředím.
Doporučoval bych úřadu lépe a pečlivěji připravovat svá mediální vystoupení, aby tato působila věrohodně a měla svoji váhu jak před laickou, tak i odbornou veřejností. Cestující veřejnost sama posoudí, co se podařilo a co ne.
Antonín Zemek, Brno 20.9.2005