Placení za jízdu po dálnicích má dvě podoby – mýtné zaplacené obvykle po určitých úsecích na mýtnicích, nebo nákup viněty na určitý časový úsek. Ta má také dvě podoby. Ať už tu, která se nalepuje na čelní okno, nebo zakoupí prostřednictvím elektronické sítě.

V každém případě porušení předpisů, tedy jízda například bez dálniční známky, může zásadně prodražit cestu českých motoristů do zahraničí.

Mýtné v 9 zemích

Pokud jde o samotnou Evropské unii, pak mýtné za ujetou vzdálenost aplikuje celkem 9 zemí: Francie, Řecko, Velké Británie, Irsko, Itálie, Chorvatsko, Polsko, Portugalsko a Španělsko. Samozřejmostí je jak platba v hotovosti, tak kartou nebo pomocí elektronického systému platby předem a odečítání ujetých kilometrů. Tak je tomu zatím ještě stále například v Chorvatsku, kde se pořízení elektronické krabičky se „zálohou“ vyplatí a sleva může dosahovat asi 20 % proti platbě v hotovosti na mýtnicích. Nicméně je na místě počítat s tím, že tato země už avizovala, že pro cizince tento systém postupně zruší. Proto je nutné dobře si spočítat, zda se zakoupení elektronického mýtného ještě vyplatí. Nezbytná je totiž prvotní koupě elektronického systému.

Také v zemích mimo EU je v Evropě 6 dalších zemí, kde se motoristé setkají s výpočtem mýtného podle ujetých kilometrů. Platí to pro státy: Bosna a Hercegovina, Makedonie, Norsko, Srbsko, Turecko a Bělorusko. V těchto státech může být mýtné účtováno při vjezdu do země, stejně jako jen za některé konkrétní ujeté úseky.

Viněty v 8 zemích

Celkem 8 evropských zemí zvolilo pro platbu za používání dálnic formu viněty. Může být získána elektronickou cestou, nebo nákupem na benzinových pumpách, v centrálách a pobočkách automotoklubů, jako je tomu při nepřetržitém prodeji dálničních známek v centrále ÚAMK v Praze Na Strži. Vinětu je nutné zakoupit pro cestování po dálnicích a některých rychlostních silnicích v zemích jako: Bulharsko, Rakousko, Rumunsko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko.

Upozornění ÚAMK: V zemích, kde jsou elektronické dálniční známky, jako například v Maďarsku, je obvyklé, že při opravě chyby zadávané při objednávce je nutné počítat s doplatkem například ve výši 5 euro.

Jedinou zemí, kde letos, vzhledem ke změně kurzů, došlo ke zlevnění dálniční roční známky je Švýcarsko. A další primát – jedinou zemí, kde je možná letos kombinace tradiční „papírové“ známky a elektronické, je Rakousko.

Dálniční známky jsou obvykle na 10 dnů, ale například ve Slovinsku na 7 dnů, dále měsíční či dvouměsíční a roční. Výjimečné je Švýcarsko, které má výhradně roční známku.

Mimo to je v některých státech Evropy vyžadováno speciální mýtné pro průjezdy po mostech, za použití tunelů a některých horských úseků a podobně. To platí pro: Rakousko, Švýcarsko, Itálii, Francii, Dánsko a Švédsko.

Pokuta až 100 000 Kč

Možná to trochu překvapí, ale asi nejvyšší pokutu za jízdu bez dálniční známky můžete dostat v Čechách. V blokovém řízení to sice je 5 000 Kč, čemuž odpovídá například pokuta ve Švýcarsku (190 euro), ale ve správním řízení se může v krajním případě vyšplhat až na 100 000 Kč.

Pokud bychom měli sestavit žebříček nejvyšších pokut, pak na druhém místě je, opět v případě správního řízení, Rakousko. Zde se ona maximální pokuta může vyšplhat až na 80 000 Kč. Vyšší než základní pokutu (120 euro) zaplatí ti, kdo budou policií obviněni například z přelepování známky. Tedy dvojího používání viněty, což je „specialita“ motoristů z východní Evropy. To se pak pokuta zdvojnásobí.

Na třetím místě žebříčku nejvyšších pokut je pak Slovinsko, kde zaplatí motorista za jízdu bez viněty až 800 euro (asi 21 600 Kč). V této zemi zároveň tradičně platí , že při zaplacení pokuty na místě se její výše snižuje, a to až o polovinu.

V SR dosahuje pokuta 150 euro. Jak se zde pokutě „vyhnout“? Jestliže například český motorista vjede na dálnici na slovenské straně a až u prvních kamer si uvědomí, že si nezakoupil elektronickou dálniční známku a kamery už ho zaregistrovaly, má ještě stále šanci to napravit. A to do konce daného dne (daného data, tedy do 24 hodin) odeslat platbu. Pak, i když byl zachycen kamerou jako neplatič, nebude pokutován, protože pravidla hovoří o povinnosti odeslání platby v daný den, přesný čas není stanoven.

Něco jiného je, když vás v okamžiku jízdy bez dálniční známky zaregistruje jedno ze šesti vozidel NDS, které se pohybují po slovenských dálnicích. Přestupek (vloni to bylo 505 kontrol a uložených 1 162 pokut) je řešen na místě a pokuta řidiče nemine. Zcela totožné je to v případě policejní kontroly.

Asi nejnižší pokutu za jízdu bez platby mají v Maďarsku, jedná se o postih ve výši 50 euro.

Elektronické mýtné

Stává se stále častější variantou platby za průjezd. A to ať jde o dálniční elektronickou známku, jako je tomu například v Maďarsku, Slovensku, Rumunsko a nově alternativně i v Rakousku, nebo o země, kde existuje mýtný systém. Země jako Portugalsko nebo Polsko umožňují za průjezd některými úseky elektronickou platbu. V Rakousku je kromě běžné samolepky od listopadu 2017 nabízena i forma elektronické viněty. Je však platná pouze 18 dní po objednání na internetu nebo přes mobilní aplikaci.

Forma mýtného neplatí jen na dálnicích, ale například i za vjezd do měst nebo průjezd jejich částmi. Platí to pro Anglii (Londýn), Irsko (Dublin) a také Itálii (severně od Milána). Zde rovněž existuje možnost zaregistrovat se pomocí internetu a tak zaplatit za vjezd. V případě Paříže nebo Madridu je zase elektronická registrace nezbytná pro pořízení ekologické plakety pro vjezd do centra města. V případě francouzské metropole odborníci ÚAMK upozorňují, že je nezbytné se registrovat nejméně 14 dnů před cestou.

Jak na mýtnici?

První zásada platí – přijíždět k mýtnici rychlostí, kterou stanovují dopravní značky a raději ještě pomaleji, protože dané místo neznáte a nevíte kam se řadit. Obvykle jsou zcela vpravo elektronické platby a průjezd kamionů. Označení na rampě nad mýtnicí pak symboly určuje kasy pro platbu kartou a v hotovosti. Nesplést se, protože couvání v době náporu s kolonou vozů za zády není ideální manévr. Samozřejmě takovéto chování není povoleno, stejně jako otáčení, parkování před a za mýtnicí a podobně. Je třeba mít na paměti, že doslova všechny mýtnice ve všech zemích jsou sledovány kamerami, a tak vás pokuta za takové počínání nemine.

Platí rovněž, že najíždíme dostatečně vlevo buď k okénku mýtnice s obsluhou nebo k automatu pro platební karty. Oboje: peníze i kartu máme přepraveny. Jakmile vznikne jakýkoliv problém, neřešíme ho couvání nebo dokonce pokusem překonání závory, ale tím, že stiskneme „záchranné“ tlačítko a počkáme příchodu obsluhy. Jestliže je závora otevřena nebo se samovolně otevře bez toho, že zaplatíte nebo naopak na začátku trasy si vezmete kontrolní útržek, neznamená to, že platit nemusíte. Následně při výjezdu a nezbytné platbě totiž nemáte kontrolní útržek, podle kterého se stanovuje cena za mýtné, a tak se obsluha bude chovat jako byste ho ztratili. V tomto případě může následovat pokuta. Například v Itálii je to obvykle 410 euro. Jen výjimečně, například v Itálii, existuje za určitých situací možnost dodatečné platby. A to do 15 dní nejpozději v tzv. Punto Blu kancelářích nebo bankovním převodem na konto provozující organizace.

Vše, včetně platby za jízdu po dálnicích má svá pravidla, a byť mohou být v zahraničí rozdílná, odborníci ÚAMK zdůrazňují, že je čeští motoristé musí dodržovat. Byla by škoda pokazit si cestu do zahraničí pokazit vysokou pokutou.

Zdroj: ÚAMK