Slovensko se přidá k zemím, kde platí absolutní přednost chodců na přechodu

Ročně v posledních pěti letech zemře na českých silnicích v průměru 130 chodců (v roce 2017 to bylo 111 osob). Už to je tragédie. Nemluvě o tom, že stále se stávají tragédie dokonce i na přechodech pro chodce. Podobně je tomu v dalších zemích Evropy. Někde to nechtějí akceptovat, a tak již v minulosti zavedli tak zvanou absolutní přednost chodců na přechodech. To platí například pro Švýcarsko, Nizozemsko a další země. Jiné státy hodlají takové pravidlo zavést dodatečně, nyní. Patří k nim Slovensko.

Podle slov viceprezidenta Policejního sboru SR Ľubomíra Ábela „chce jít Slovensko po vzoru těch zemí, kde mají zakotveno v legislativě, že chodec má vlastně absolutní přednost už jen díky svému úmyslu, který projeví tím, že se blíží k přechodu pro chodce.“ Což podle slovenské policie povede k tomu, že řidiči budou nuceni, byť je v obcích povolena maximální rychlost 50 km/h, zpomalit před přechodem, k němuž se blíží lidé. Tedy pojedou raději pomaleji, budou ostražitější, bude méně střetů, zranění a mrtvých. Stejně jako v Čechách, totiž na přechodech umírají chodci. V SR to je 20% případů z celkového počtu úmrtí chodců za rok (vloni celkem 49).

Jednoznačnou formulaci paragrafu silničního zákona o chodcích na přechodech mají v takových zemích jako je Belgie, kde na přechodech bez světelné signalizace nebo přítomnosti policie musí auto zpomalit a dát chodci přednost. V Nizozemsku nebo Švýcarsku je řidič povinen dát přednost každému chodci, který přechází vozovku po přechodu. Od toho se odvíjí povinnost přibližovat se vozidlem k přechodu takovou rychlostí, aby stihl včas a bezpečně zastavit, vkročí-li člověk na přechod. Podobnou povinnost má řidič ve Švýcarsku dokonce v některých případech i tam, kde přechod není vyznačen, a týká se to i přednosti slepce bez doprovodu.

Naopak česká nebo bulharská legislativa nehovoří o absolutní přednosti chodce. Dokonce jmenuje kolejová vozidla, která mají i na přechodu přednost. Či přesněji chodci před nimi nemají přednost. Ještě na jedno je na místě v českých předpisech upozornit – na povinnost řidiče zastavit vedle jiného vozidla, které dává přednost chodci na přechodu. Ovšem tohle pravidlo platí jen pro vozidla v jednom směru. Jinými slovy, na druhé polovině vozovky už chodec musí opět vyčkat, až mu řidiči dají přednost.

Obecně pojaté pravidlo o chodcích na přechodech platí v Německu nebo Itálii. Dalo by se říci, že „měkčí“ je Rakousko, kde sice musí řidič včas zastavit před chodcem přecházejícím po přechodu, ale zároveň legislativa hovoří o tom, že ho na přechodu nesmí ohrozit ani omezit. Což je jednoznačně „měkčí“ formulace než třeba nizozemská absolutní přednost chodce na přechodu.

Jak se tedy mají čeští chodci a řidiči chovat na přechodech bez signalizace? Odborníci ÚAMK předně radí: obě strany se mají chovat ohleduplně. Pro chodce je ideální, když naváže s řidičem oční kontakt, řidič kývnutím dá najevo, že chodci dává přednost a ten zase kývnutím nebo zvednutím ruky „poděkuje“ a pak vykročí do vozovky.

A chování v zahraničí? ÚAMK, které vydává každoročně brožuru Autem po Evropě s dopravními předpisy, jednak radí projít si pravidla v zemi, kam dotyčný mířím se svým vozem. A když už, tak se chovat za volantem v zahraničí tak, jako domácí šoféři. Na české hrubiánství každopádně nejsou nikde zvědaví…