... holandská aukce je pěkná, ale takto bychom mohli zpoplatnit úplně vše, platit by se mohlo nakonec i i za stání pod přístřeškem zastávky za špatného počasí, možná i při výstupu z autobusu - co když bude někdo spěchat a bude chtít jít první ..., rezervace pořadí je bohulibá myšlenka, ale to bychom nesměli být v Česku, i když např. v bankách nebo i u řezníka to funguje..., ale už i pisatel zmiňuje zádrhely typu např. obchodování s lístečky .V mnohých případech nám nepomůže ani neviditelná ruka trhu, v řadě jiných ani regulace či právní normy. Při stávajících podmínkách přeji pisateli, aby potkával ve frontě zajímavé lidi, se kterými si může popovídat a potěšit se.

Skutečným řešením by mohlo být, kdyby autobusová nádraží byla upravena tak, aby na lidi nefučelo. Určitě by neuškodil v tomto smyslu i tlak cestujících na provozovatele a majitele. Např. na autobusovém nádraží v Göteborgu lidé stojí na krytém nástupišti (lavičky, občerstvení, WC atd.), přímé vstupy k autobusu jsou odděleny automatickými dveřmi, které ovládá řidič autobusu nebo zřízenec. Nikdo se nikam netlačí, tj. výměna cestujících probíhá klidně (ale to nebude jen těmi dveřmi, ale i mentalitou seveřanů), řidič přijede s vozidlem k příslušné zastávce, otevře zavazadlový prostor, následně otevře rozdělovací dveře a lidé odejdou a následně nastupují ti, co čekali na autobus. Pokud řidič potřebuje něco zařídit apod., nechá lidi vystoupit, otevře a zavře rozdělovací dveře a čeká se, až je opět otevře pro nástup. Část nástupiště má dveře dřevěné a část skleněné, kde je vidět skrz a lidé svůj autobus vidí .

Druhou možností je mít nádraží kryté tak, jak to mají například v Helsingborgu. Zakryté je vše kromě vjezdu a výjezdu (funguje to to jako "účko" - autobus vjede, zajede na své nástupiště a pak objede "účko" a opět vyjíždí). Celé nádraží je součástí budovy, kde jsou obchody, přestup na vlak a trajekt...