Provádění změn jízdních řádů při mimořádných událostech
Od 1.4.2004 nabývá platnost Metodický pokyn pro provádění změn jízdních řádů veřejné linkové osobní dopravy při mimořádných událostech.
Čtvrtek, 01. duben 2004, dabra
Od 1.4.2004 nabývá platnost Metodický pokyn pro provádění změn jízdních řádů veřejné linkové osobní dopravy při mimořádných událostech.

1. Úvod

Ministerstvo dopravy tímto metodickým pokynem stanoví postup pro zpracování a schvalování změn jízdních řádů veřejné linkové osobní dopravy prováděných z důvodu mimořádné události, pro kterou nemůže dopravce provozovat dopravu podle dříve schváleného jízdního řádu a za účelem včasného informování cestujících o změnách a jejich uveřejňování a postupování do celostátního informačního systému o jízdních řádech (dále jen "CIS JŘ").

Problematika projednávání a schvalování jízdních řádů je upravena zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o silniční dopravě"), vyhláškou č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy (dále jen "vyhláška") a zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Rozhodnout o změně jízdního řádu k jinému termínu než jsou vyhlášené termíny změn jízdních řádů umožňuje příslušnému dopravnímu úřadu (dále jen "dopravní úřad") ustanovení § 17 , odst. 4 zákona o silniční dopravě.

Schválené jízdní řády se postupují do CIS JŘ v elektronické podobě prostřednictvím internetové aplikace CISnet.

Uzavírky a objížďky jsou upraveny zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pozemních komunikacích") a prováděcími předpisy (vyhláška č. 104/1997 Sb., v platném znění).

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen "krizový zákon"), ve znění pozdějších předpisů, stanoví právní úpravu příprav na mimořádné nebo krizové situace a k organizování okamžitých činností ke zmírnění jejich následků. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, stanoví mimo jiné některé pravomoci hejtmanů při vyhlá?ení stavu nebezpečí.

Postupy uvedené v tomto metodickém pokynu mají zajistit co nejrychlejší informovanost cestujících o změnách provozu veřejné linkové osobní dopravy prostřednictvím CIS JŘ se současnou zárukou verifikace poskytovaných informací.

2. Změny jízdních řádů při uzavírkách pozemních komunikací

Mimořádnou událostí je škodlivé působení sil a jevů, vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

V důsledku těchto mimořádných událostí dochází k uzavírkám pozemních komunikací, objížďkám nebo v případě vzniku povodní, sněhových kalamit a jiných živelních pohrom k případům, kdy nelze po dobu trvání těchto překážek dodržovat schválený jízdní řád. V zájmu zachování základní dopravní obslužnosti a informovanosti veřejnosti o změnách v provozu veřejné linkové osobní dopravy, je třeba projednávat předem s dopravci způsoby a postupy při zpracování a schvalování operativních změn jízdních řádů a jejich zveřejňování, při dodržování zásady hospodárnosti a rychlosti správního řízení.

Požadavek hospodárnosti znamená, že dopravní úřad použije takové prostředky, které jsou v konkrétní situaci jednoduché a účinné, aniž by přitom zbytečně zatěžovaly účastníky řízení. Změny jízdních řádů provádějí dopravci na základě rozhodnutí silničního správního úřadu o povolení uzavírky a nařízení objížďky (dále jen "rozhodnutí SSÚ"). Pro zpracování změn jízdních řádů a jejich schvalování se využívá internetová aplikace CISnet, na kterou se může dopravce a dopravní úřad připojit pod svým jménem a heslem z jakéhokoliv místa a počítače připojeného k internetu.

Při správním řízení o schválení jízdního řádu použije dopravní úřad přiměřeně postup uvedený v čl. 4 tohoto metodického pokynu.

Aby mohl být uplatněn následující postup, je nutné dodržovat ustanovení § 24 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích, tj. neprodleně oznámit rozhodnutí SSÚ dopravcům, kteří provozují na dotčené pozemní komunikaci veřejnou linkovou osobní dopravu. Pro zajištění informovanosti o dopravcích a vedení linek veřejné linkové osobní dopravy je nutná průběžná spolupráce dopravních úřadů a silničních správních úřadů. Doporučujeme dopravním úřadům při vydávání souhlasu s dočasným přemístěním zastávek veřejné linkové osobní dopravy (je součástí žádosti o povolení uzavírky a nařízení objížďky) informovat příslu?ný silniční správní úřad o dopravcích, kterých se změny budou týkat a kterým je nutné oznámit rozhodnutí SSÚ.

Dopravce na základě údajů o uzavírce a objížďce uvedených v rozhodnutí SSÚ (doba trvání, trasa objížďky) zpracuje změnu jízdního řádu formou "objížďkového jízdního řádu". Začátek a konec platnosti objížďkového jízdního řádu se řídí dobou trvání uzavírky uvedenou v rozhodnutí SSÚ. Pokud vznikly nové (náhradní) zastávky (jejich umístění je obsahem rozhodnutí SSÚ) musí dopravní úřad jejich názvy ještě před zpracováním objížďkového jízdního řádu v elektronické podobě, zařadit do databáze celostátního registru zastávek.

Objížďkový jízdní řád zpracovává dopravce v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými metodickým pokynem k organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech. V souboru Linky se v poli Rezerva uvede označení "O". Na vývěskovém jízdním řádu se pod termínem začátku a konce platnosti vytiskne text "Objížďkový jízdní řád".

Dopravce předloží zpracovanou změnu jízdního řádu, resp. objížďkový jízdní řád, v elektronické (případně další) podobě ke schválení dopravnímu úřadu.

Dopravní úřad objížďkový jízdní řád schválí, pokud změny v něm navrhované vychází z důsledků uzavírky. Takto schválený jízdní řád se považuje za zpracovaný ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky, neboť se jedná o skutečnosti, které dopravce nemůže odvrátit a jinak by nemohl naplňovat podmínky provozování veřejné linkové osobní dopravy podle udělené licence. Schválení jízdního řádu se provede na dobu určitou.

Schválený objížďkový jízdní řád v elektronické podobě dopravní úřad neprodleně postoupí do CIS JŘ. Dopravce uveřejní jeho písemnou podobu tak, jak mu ukládá vyhláška.

Po skončení platnosti schváleného objížďkového jízdního řádu se obnovuje platnost původně schváleného jízdního řádu, zpracovaného pro pravidelný provoz na lince. V CIS JŘ se jeho platnost obnovuje automaticky, na vývěskové podobě se jako začátek platnosti může uvést datum jeho obnovení. Ke schválení předkládá dopravce jízdní řád pouze v případě, kdy navrhuje změny oproti původně schválenému jízdnímu řádu.

3. Změna jízdního řádu v případě vzniku krizové situace

Krizovou situací je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení (dále jen "krizové stavy").

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehod nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značeného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo jeho část, a to na dobu nejvýše 30 dnů (tato doba může být podle krizového zákona prodloužena).

Stav nebezpečí pro území kraje vyhlašuje hejtman (v Praze primátor hlavního města Prahy). Za stavu nebezpečí může přijmout regulační opatření, kterým se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Nouzový stav může vyhlásit vláda v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Nouzový stav vláda může vyhlásit na dobu 30 dnů (také tato doba může být prodloužena).

Stav ohrožení státu může vyhlásit na návrh vlády Parlament.

V době vyhlášení a trvání krizového stavu může dopravní úřad podle § 12 odst. 2 krizového zákona v případě nebezpečí z prodlení ulo?it povinnost k zabezpečování dopravních potřeb. Na rozhodování a ukládání povinností podle krizového zákona se nevztahuje správní řád (§ 38 krizového zákona). Povinnost může být uložena "krizovým rozhodnutím", v němž se stanoví povinný dopravce, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti a poučení o následcích jeho neplnění.

(Ke krizovému řešení formou "krizového rozhodnutí" se přikročuje, aniž předchází správní řízení. V krizové situaci musí krizový orgán jednat ihned a nemůže provádět předchozí formální řízení, ani jednat na základě vykonatelného správního rozhodnutí. Cílem těchto rozhodnutí není represe, jejich účelem je provádět opatření za existence nebezpečí z prodlení, jestliže není možné situaci řešit jinak, např. běžným způsobem).

V době vyhlášení krizového stavu je nutné rychle reagovat na vzniklou situaci a průběžně zpracovávat a zveřejňovat změny jízdních řádů. Projednávání a schvalování změn jízdních řádů v tomto případě podle ustanovení § 12 odst. 2 krizového zákona nepodléhá správnímu řádu.

V praxi nejčastěji půjde o mimořádné situace s vyhlašováním stavu nebezpečí. Za řešení krizové situace v takovém případě odpovídá kraj a obec. U veřejné linkové osobní dopravy je nutné také řešit změny jízdních řádů v závislosti na místních poměrech a vzniklé situaci.

Změnu jízdního řádu v takovém případě může dopravní úřad provést na základě ustanovení § 12 odst. 2 krizového zákona jako součást svého krizového rozhodnutí. V rámci tohoto krizového rozhodnutí pak může dopravní úřad dopravci schválit nebo vydat "krizový jízdní řád", včetně změn zastávek.

Ve veškeré korespodenci musí být uvedeno, že se jedná o "krizové rozhodnutí" tj. rozhodnutí v době krizového stavu a z úřední moci, zpravidla vydané pro zajištění krizové dopravní obslužnosti.

Konkrétní postup a spolupráci s dopravci v zájmu urychlení projednávání a schvalování těchto změn pak určí příslušný dopravní úřad s využitím krizové dokumentace kraje a obcí.

Vždy musí být změny jízdních řádů zpracovány v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými metodickým pokynem k organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech a postoupeny do CIS JŘ prostřednictvím internetové aplikace CISnet. Změny jízdních řádů se zpracovávají formou objížďkového jízdního řádu (viz čl. 2).

Na internetovou aplikaci CISnet se může jak dopravce, tak dopravní úřad přihlásit pod svým jménem a heslem z jakéhokoliv počítače připojeného k internetu a zpracovat, zkontrolovat a postoupit jízdní řád do CIS JŘ Pro dopravní úřad je použití internetové aplikace CISnet nutné pro evidenci a následnou kontrolu provedených změn jízdních řádů. Doporučuje se, aby dopravní úřad takto schválené jízdní řády označil otiskem úředního razítka na písemné podobě jízdního řádu.

Po zprovoznění původních tras linek se jízdní řády zpracované pro pravidelný provoz na linkách obnovují stejně jako v čl. 2.

. Schvalování změn jízdních řádů za účasti dopravce

V naléhavých případech ve veřejném zájmu může dopravní úřad rozhodnout o schválení jízdního řádu bezodkladně a k jinému termínu, než jsou vyhlášené termíny pro změny jízdních řádů. Rozhodnutí o schválení jízdního řádu může být oznámeno ústním vyhlášením dle ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu. Tento postup se uplatní jen za předpokladu, že předkládaný jízdní řád obsahuje všechny stanovené náležitosti (příp. další podmínky) a dopravce nebo jeho pověřený zástupce (účastník řízení) je osobně přítomen.

Ústní vyhlášení rozhodnutí obsahuje výrok o schválení jízdního řádu určité linky na určité období a poučení o odvolání; odůvodnění není v případě schválení zapotřebí. O ústním jednání sepíše dopravní úřad protokol, ze kterého musí být patrno, kdo, kde a kdy řízení prováděl, předmět řízení, účastník řízení a musí obsahovat podpisy zúčastněných osob. Aby rozhodnutí nabylo bezprostředně plné moci, musí být splněny následující podmínky:
  1. Účastník řízení se vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí a toto prohlášení zapíše dopravní úřad do protokolu. Den ústního vyhlášení rozhodnutí se stává dnem jeho oznámení. Písemné rozhodnutí se v tomto případě nevydává.
  2. Účastník řízení se vzdá práva na odvolání a toto prohlášení zapíše dopravní úřad do protokolu.
Rozhodnutí nabývá právní moci a schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad neprodleně do CIS JŘ. Z důvodu naléhavého obecného zájmu má dopravní úřad možnost místo výše uvedeného bodu 2. využít ustanovení § 55 odst. 2 správního řádu a vyloučit odkladný účinek případnému odvolání. Tato skutečnost musí být uvedena i s řádným odůvodněním (konkrétní skutečnosti) ve vyhlášeném rozhodnutí o schválení jízdního řádu.

5. Platnost

Metodický pokyn nabývá platnosti dnem 1. dubna 2004
Ing. Milada Šmejkalová, ředitelka odboru veřejné a kombinované dopravy Ministerstva dopravy

Ministerstvo dopravy 5/2004-140-CIS/1 V Praze dne 22. března 2004