V rámci představení autobusu a tiskové konference padla tradiční otázka na cenu autobusu. Jediná cifra, která zazněla, byla nabídková cena autobusu na vodíkové palivové články z dílny Mercedes-Benz. Tato společnost je ve vývoji této technologie nejdál i co do počtu vyrobených vozidel, které již delší dobu provozují vybraná světová města v rámci projektu HyFleet:CUTE. Cena nehybridní verze (ta byla představena před nedávnem na UITP ve Vídni) byla uvedena ve výši milion EUR. Cenu prototypu TriHyBusu nikdo ze zúčastněných vyčíslit nechtěl, rozhodně však nebude nižší.

Novináře také zajímalo, zda se chystá výroba dalších vozů. V Neratovicích, kde bude provozován na městské lince číslo 256 002 prototyp, bude v specielně upravené garáži připraveno místo pro dvě taková vozidla, plnicí stanice jistě dokáže obsloužit i více vozidel. Partnerem - dopravcem - v projektu je dopravní společnost NERABUS, člen skupiny Veolia Transport ČR od 1. února 2008. K 1. červenci 2009 dojde k její fúzi se společností Veolia Transport Praha s.r.o.

Vzhledem k nákladnosti projektu lze jen těžko odhadnout, zda se najde futuristické zastupitelstvo a dopravní podnik, kteří třeba i jako věc image si vodíkovou flotilu s eventuelní evropskou či jinou podporou pořídí. Bezemisnost a nehlučnost autobusu je ideální z pohledu města, v němž je vozidlo provozováno, ekologická a energetická zátěž jako taková je věcí úplně jinou. Například konkrétně použitý vodík je vyráběn v Ostravě ze zemního plynu a musí být také nějak do Neratovic dopravován. V té souvislosti lze jen zalitovat, že se nepodařilo dokázat vyvinout a zrealizovat přečistění odpadového vodíku ze Spolany. Umístění projektu v Neratovicích by pak bylo smysluplnější.

Otevření plnicí stanice Linde Gas v Neratovicích se chystá koncem léta tak, aby v září zahájila Veolia Transport Praha běžný provoz. Stanice bude na dojezdovou vzdálenost od nejbližší německé vodíkové plnicí stanice v Drážďanech a stane se součástí německé „vodíkové trasy“.

Zájemci měli možnost se vozidlem projet na symbolickém okruhu okolo Ministerstva dopravy. "Vrnění" vozidla evokuje spíše trolejbus než autobus, ovládání je podle zkušebního pilota mezi ovládáním autobusu a trolejbusu.

Takovéto projekty neřeší v žádném případě momentální situaci v dopravě ani nemají tuto ambici. Je však třeba se dívat takto do budoucnosti, která smysluplnost ukáže.

Dagmar Braunová

TriHyBus: První autobus s vodíkovou technologií v Česku a v nových státech EU se dnes představil v Praze. TriHyBus: Úvodní záběry.

---

Parametry autobusu TriHyBus

• Délka: 12 metrů
• Váha: 14 tun
• Podvozek a karosérie: IRISBUS Citelis
• Primární zdroj energie: 50 kW PEM vodíkový palivový článek
• Sekundární zdroje energie: li-ion Akumulátor (max. 40 kW, 10 kWh) a ultrakapacitory (4 x 18F, max. 200 kW, 1,2 kWh )
• Skladování vodíku: 4 kompozitní tlakové nádrže (celkem 800l, 30 MPa ~ 20 kg H2) na střeše
• Doba tankování plné nádrže: 10 minut
• Dojezd na jedno natankování: 300 km (padlo i 250 km)
• Maximální rychlost: 65 km/h (el. omezena)
• Spotřeba H2: 7,5 kg / 100 km, což odpovídá přibližně 20 l / 100km nafty (ŠEL uvedla na TK 26 l)

---

Z tiskové zprávy Ústavu jaderného výzkumu Řež

Praha, 25. června 2009 – Autobus s trihybridním pohonem dnes v Praze představil Ústav jaderného výzkumu Řež a jeho partneři Škoda Electric, Proton Motor a Veolia Transport. Je to zároveň první autobus s vodíkovými palivovými články vyvinutý ve střední a východní Evropě. TriHyBus bude sloužit v běžné městské dopravě města Neratovice. Na projektu se finančně podílelo Ministerstvo dopravy ČR a Evropská unie. ¨

TriHyBus (zkratka z anglického Triple Hybrid Hydrogen Bus, neboli trihybridní vodíkový autobus) vypadá jako běžný autobus, ale představuje jeden ze směrů, kam se může ubírat budoucnost městské dopravy. Při jeho provozu totiž nevznikají žádné škodlivé emise, minimální je i hladina hluku a vibrace při jízdě. TriHyBus je unikátní i mezi obdobnými vodíkovými vozidly. Využívá totiž systém trojitého hybridního pohonu: vodíkových palivových článků, baterie a výkonných kondenzátorů zvaných ultrakapacitory. „TriHyBus v podstatě využívá naplno všechny výhody této koncepce. Navíc uchovává brzdnou energii, aby ji mohl využít při akceleraci nebo jízdě do kopce. Tím pádem pracuje s mnohem vyšší účinností a tedy i delším dojezdem,“ vysvětluje Luděk Janík z ÚJV Řež. Podle něj má koncept trojitého hybridního systému velkou šanci prosadit se na mezinárodním poli v sériové výrobě. „Naším cílem bylo snížit cenu vodíkového autobusu použitím menšího palivového článku, a dále snížit spotřebu vodíku. Zároveň jsou všechny tři zdroje energie provozovány v optimálním režimu, čímž se prodlužuje jejich životnost,“ dodává Janík. To by pro případné zájemce o TriHyBus mohl být jedním z rozhodujících důvodů ke koupi. Česká republika by se tak opět zařadila mezi technologické leadery v oblasti inovativního automobilového průmyslu zaměřeného na vyšší ochranu životního prostředí.

Na projektu TriHyBus pracoval ÚJV Řež od roku 2005. Postupně se do projektu zapojila řada dalších partnerů z České republiky i dalších evropských zemí: Škoda Electric a.s., Proton Motor plc. (Německo), LindeGas a.s., IFE Halden (Norsko) a Veolia Transport a.s. TriHyBus má klasické rozměry běžného městského autobusu: je 12 metrů dlouhý a plný váží kolem 18 tun. Výkon elektrického trakčního motoru je 120 kW (odpovídá 163 HP), hlavní zdrojem energie motor je membránový palivový článek od firmy Proton Motor o výkonu 48 kW. Maximální rychlost TriHyBusu je omezena na 65 km/h. Do zásobníků na střeše vozidla se plní 20 kg plynného vodíku pod tlakem 350 barů a na jednu nádrž ujede TriHyBus až 300 kilometrů. Jezdit bude TriHyBus na běžné lince v Neratovicích, data z provozu se budou sbírat a analyzovat pro účely dalších vylepšení.

TZ ÚJV Řež