BUSportal - Informační systémy jízdních řádů využitelné pro nevidomé a slabozraké
Informační systémy jízdních řádů využitelné pro nevidomé a slabozraké
Připravované projekty informačních systémů jízdních řádů pravidelné dopravy využitelné pro nevidomé a slabozraké občany přiblížil v rámci konference "Bezbariérové životní prostředí pro všechny"
Pondělí, 22. září 2003, dabra
Připravované projekty informačních systémů jízdních řádů pravidelné dopravy využitelné pro nevidomé a slabozraké občany přiblížil v rámci konference "Bezbariérové životní prostředí pro všechny" (16.-18.9.2003 Nové Město na Moravě) příspěvek Jana Kotíka z ČSAD SVT Praha :
  1. Projekt Ministerstva dopravy ČR - Úprava internetové aplikace "Celostátní informační systém jízdních řádů"
  2. Projekt Hlavního města Prahy - Úprava samoobslužného stojanu Dopravního informačního systému

1. Projekt Ministerstva dopravy ČR - Úprava internetové aplikace "Celostátní informační systém jízdních řádů"

MD ČR v rámci veřejné zakázky "Nadstavbové modely k CIS JŘ" zadalo úpravu aplikace pro poskytování informací o dopravním spojení provozovanou na
www.jizdnirady.cz. Ta bude upravena tak, aby mohla být využívána nevidomými a jinak těžce zrakově postiženými občany. Pro nevidomé a jinak těžce zrakově postižené občany bude upravená aplikace k dispozici na adrese www.jizdnirady.cz/blind. Úpravy budou realizovány v souladu s projektem občanského sdružení Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS) - Blind Friendly Web a standardy vydanými mezinárodním konsorciem W3C, vydávajícím normy v oblasti webových technologií. Jedná se zejména o úpravy, které povedou k tomu, aby každá ze stránek na adrese www.jizdnirady.cz/blind splňovala minimálně následující zásady:
  • všechny grafické objekty, které slouží k navigaci, mají alternativní popisky vypovídající hodnoty
  • ovládání prvků stránky není vázáno na jeden druh hardwarového vybavení počítače. Důležité navigační a ovládací prvky stránky jsou ovladatelné pomocí myši i klávesnice.
  • všechny objekty na stránce jsou dostupné bez závislosti na použité technologii (např. java-scriptová menu, java-applety, atd.). V případě výskytu takového nepřístupného objektu stránka obsahuje plnohodnotnou přístupovou alternativu
  • každá buňka tabulky obsahuje pouze ty informace, které spolu logicky souvisí
  • změnu obsahu stránky smí způsobit pouze aktivace nějakého prvku uživatelem
  • u rámů je povoleno rolování (scrolling) a změna velikosti rámu
  • uživateli se nesmí otevírat další okna prohlížeče, aniž by o tom byl informován
  • doplňující popisky textových odkazů mají stejnou informační hodnotu jako samotné odkazy
  • stránka je přístupná i při nastavení různých barevných schémat Windows
  • stránka je přístupná i při ignorování barev na stránce, stylů a velikosti písma
  • barvy písma a podkladu jsou dostatečně kontrastní
  • při použití orientačních prvků, které jsou čistě grafické (IMAGE MAP, některé prvky JavaScriptu apod.) je stránka doplněna o vhodnou alternativu (například seznamem textových odkazů)
  • na stránce je umožněna změna velikosti písma prostředky prohlížeče
  • všechny grafické objekty mají alternativní textové popisky nebo jsou schované na pozadí pomocí CSS
  • hlavní sdělení stránky je vždy na začátku stránky. Pokud není, má návštěvník možnost přeskočit stále se opakující navigační část
  • stránka má smysluplný titulek vystihující její obsah
  • jednotlivé formulářové prvky jsou opatřeny buď atributem TITLE nebo svázány s popiskem pomocí tagu LABEL
  • uživatel je v případě, že odkaz vede na dokument jiného typu než HTML, na tuto skutečnost dopředu upozorněn.


2. Projekt Hlavního města Prahy - Úprava samoobslužného stojanu Dopravního informačního systému

  • historicky nejstarší stav
    Hardware prvních stojanů s úpravou pro nevidomé a slabozraké osoby byl dodán Českými drahami začátkem 90. let v subdodavatelském režimu. Software byl vytvořen v letech 1992 - 1993 firmou Chaps. Zkompletované stojany byly (kromě několika nádraží ČD, které si stojany pořídily nezávisle) dodány do Prahy, Brna a Ústí n./L, kde slouží dosud. Software běží pod OS MS-DOS, ke každému stojanu jsou připojeny až 2 obrazovky. Ve stojanu je nainstalována pouze jedna kategorie dopravy - buď autobusová nebo vlaková doprava. Navigace je prováděna tlačítky pro posuv kurzoru po obrazovce, výstup informací je prováděn na obrazovku a zároveň na hlasový výstup generovaným hlasem. Data jsou pořizována a rozesílána firmou Chaps přímo uživateli, který jimi aktualizuje svůj software.
  • současný stav
    Samoobslužné informační stojany další generace jsou v současnosti využívány na mnoha místech ČR. Software, vyhotovený firmou ČSAD SVT Praha, pracuje pod všemi operačními systémy MS Windows a umožňuje vyhledávat optimální spojení až v šesti různých kategoriích doprav - autobusové, vlakové, letecké ČSA a v několika MHD. Vyhledávání spojení respektuje samozřejmě časová omezení, umožňuje vyhledávat spojení předchozí i následující. Ve spolupráci s organizací ROPID - Regionálním organizátorem Pražské integrované dopravy - je před dokončením propojení vlakové a autobusové dopravy včetně zobrazení poznámek k vyhledaným spojením. Aktualizovaná data jsou stahována z internetových stránek firmy Chaps jednotlivými uživateli. Samoobslužné stojany nejsou v současnosti vybaveny žádnými prostředky, umožňujícími jejich nezávislé použití nevidomými a slabozrakými osobami.
  • přizpůsobení pro nevidomé a slabozraké osoby
    Přizpůsobení nejnovějších informačních stojanů, vyráběných firmou Infos Prostějov, spolu se softwarem Dopravního Informačního Systému, vyhotoveným firmou ČSAD SVT Praha, je v současné době navrženo společně řešiteli ČSAD SVT Praha, APEX Jesenice, organizací ROPID a bylo po připomínkách odsouhlaseno SONS. Ovládání bude prováděno šesti tlačítky, umístěnými na těle stojanu nebo povely vysílače nevidomých VPN01. Hlasový výstup bude kombinací namluvených sekvencí s generovaným hlasovým výstupem na reproduktorech, umístěných v těle stojanu. Řešení bude připravováno v roce 2004 v závislosti na uvolněných financích a představuje laboratorní vytvoření a otestování převodníku protokolů, naprogramování kombinace hlasového výstupu, přeprogramování současného uživatelského rozhraní, namluvení nejpoužívanějších frází a jejich uložení na disk.