Evropská komise: Bez zemního plynu se do budoucna neobejdeme
Bioplynová stanice v Rapotíně. Foto EFG Rapotín BPS

EK plánuje výrazné dotace do plynárenského sektoru. Nová směrnice o nízkoemisních vozidlech považuje CNG/LNG za vhodné alternativní palivo. Bude se nová úprava vztahovat i na kategorii meziměstských autobusů?
Reklama
EK plánuje výrazné dotace do plynárenského sektoru. Nová směrnice o nízkoemisních vozidlech považuje CNG/LNG za vhodné alternativní palivo. Bude se nová úprava vztahovat i na kategorii meziměstských autobusů?
Zemní plyn sehraje v Evropské unii klíčovou roli při nahrazování uhlí a v přechodu k energetice plně využívající obnovitelné zdroje. Zároveň by měl nalézt větší uplatnění i v silniční dopravě, kde pomůže překlenout období při nahrazování nafty a benzínu elektřinou. Takto popsal budoucí využití zemního plynu výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans s tím, že pro jeho další rozvoj se počítá i s výraznějšími finančními dotacemi. Potvrdil tak předpoklady, na které od začátku jednání o budoucím evropském energetickém mixu upozorňuje Český plynárenský svaz (ČPS).

Vítáme slova Evropské komise o tom, že zemní plyn představuje dlouhodobě udržitelnou a ekologickou komoditu, jejíž používání by mělo být výrazněji podporováno z evropských peněz. S ohledem na snižování emisí a energetickou bezpečnost má zemní plyn, stejně jako další obnovitelné a dekarbonizované plyny, v budoucím evropském i tuzemském energetickém mixu nezastupitelné místo,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, „Podle posledních údajů zaznamenala výroba energie z uhlí loni v EU značný pokles. Důvodem je vedle obnovitelných zdrojů právě také větší využívání zemního plynu.“     
                                                                                                                                                                                                                                                                                
Očekává se, že paroplynové elektrárny a kogenerační jednotky sehrají důležitou roli v příštích desetiletích při přechodu k čisté výrobě energie. Ve srovnání s uhelnými zdroji jsou významně šetrnější k životnímu prostředí a vhodně doplňují obnovitelné zdroje energie zejména ve špičkách. Zásadní je také spolehlivost dodávek plynu a jeho skladování v podzemních zásobnících, jež mají nezastupitelnou roli z pohledu strategických rezerv státu především v zimních měsících. Podle F. Timmermanse může využití sítě plynovodů a terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) i v budoucnosti snížit celkové náklady na splnění evropských cílů na ochranu klimatu. 

V oblasti silniční dopravy navíc průběžně narůstá počet vozidel, které využívají jako pohon stlačený zemní plyn (CNG). S tím souvisí i další rozšiřování infrastruktury plnicích stanic. „Síť plniček CNG je v ČR poměrně hustá a jejich počet už přesáhl dvě stovky. Na pumpách bývaly dříve stranou, nyní tvoří součást stojanů. Pokud chceme naplnit naše závazky v oblasti čisté mobility, musíme cíleně podporovat také rozvoj bioCNG a bioLNG, což může napomoci do budoucna i domácímu automobilovému průmyslu,“ připomněla Lenka Kovačovská s tím, že jednou z výhod jízdy na plyn je i nezanedbatelná finanční úspora.

V současné době se připravuje zcela nový zákon, který bude implementačním právním předpisem pro transpozici směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Tato transpoziční právní úprava je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení a její účinnost se očekává nejpozději do 2. srpna 2021. V návrhu tohoto zákona se používá označení nízkoemisní vozidlo, kde v případě autobusů (tj. kategorie silničních vozidel M3) je definice nízkoemisního vozidla stanovena tak, aby zohlednila vozidla na jakákoliv alternativní paliva včetně vozidel na zemní plyn (CNG/LNG). Při použití obnovitelného biometanu v mixu se zemním plynem, tj. bioCNG a bioLNG se význam nízkoemisní vozidlo ještě posiluje. Návrh připravovaného zákona zahrnuje autobusy kategorie M3 na CNG (bioCNG) do stanovených minimálních podílů nízkoemisních vozidel pro výběrová řízení na zajištění dopravní obslužnosti.

"Pokud hovoříme o bioCNG a bioLNG, tak se jedná o obnovitelný biometan, který se získá vyčištěním bioplynu na požadovanou kvalitu zemního plynu. Vyčištěný biometan se následně vtláčí do plynárenské distribuční sítě. To znamená, že na plnicí stanici CNG dostaneme mix zemního plynu s obnovitelným biometanem a tímto bioCNG se plní tlakové lahve ve vozidle. Jak plnicí stanice (CNG i LNG) tak i motory ve vozidlech jsou stejné a díky identickému složení biometanu se zemním plynem tudíž nevyžadují jakékoliv technické úpravy," vysvětluje Lenka Kovačovská.

Jako první v ČR zahájilo v dubnu vtláčení obnovitelného biometanu přímo do plynárenské sítě Energetické centrum recyklace Rapotín. Využívá ho společnost innogy, která na svých plnicích stanicích má pro řidiče již k dispozici bioCNG. Biometan je pro čistou dopravu skutečně palivem budoucnosti, neboť plní nejpřísnější limity čisté mobility tím, že uvolňuje do ovzduší až o 80 % méně emisí CO2 oproti benzinu či naftě. BioCNG nebo bioLNG tak významně přispívá ke snižování emisní zátěže v ovzduší vlivem dopravy.

V souvislosti s novým zákonem o čistých vozidlech nyní objednatelé i dopravci čekají, jak bude stanovena třída u kategorie M3. Respektive, zda se označení nízkoemisní vozidlo dle zákona bude týkat i třídy II - Meziměstský autobus. Vozidlo této třídy můze přepravovat stojící cestující, avšak jen v omezeném prostoru. Do oblasti působnosti směrnice spadají jen vozidla kategorie M3 s prostory pro stojící cestující (třída I - Městský autobus), které jim umožňují častý pohyb. Vozidla kategorie M3 s velmi omezenými nebo neexistujícími prostory pro stojící cestující jsou považována za autokary (třída III), na které by se povinnosti vyplývající ze směrnice neměly vztahovat.

Redakce s využítím informací ČPS