Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH

Po Praze jezdilo hybridní Volvo čtyři měsíce. Najelo 19 395 kilometrů a ušetřilo 20 – 25 % paliva i emisí, podle dopravního podniku bylo i podstatně méně hlučné. Přečtěte si podrobné hodnocení.
Po Praze jezdilo hybridní Volvo čtyři měsíce. Najelo 19 395 kilometrů a ušetřilo 20 – 25 % paliva i emisí, podle dopravního podniku bylo i podstatně méně hlučné. Přečtěte si podrobné hodnocení.
Krátce po ukončení testu v Dopravním podniku hlavního města Prahy se vydal za volantem kloubového hybridního autobusu do pražských ulic šéfredaktor časopisu TRANSPORT a LOGISTIKA CZ Michal Štengl. Michal je také za Českou republiku členem mezinárodní jury "Bus & Coach of the Year" a naši čtenáři ho znají například z pravidelných reportáží z EuroTestů autobusů nominovaných na tuto prestižní cenu. Přinášíme jeho hodnocení městského autobusu Volvo, ve kterém se projel poprvé.

Paralelní hybrid

Volvo 7900 LAH je nízkopodlažní městský kloubový autobus s hybridním pohonem (LAH – Low Floor Articulated Hybrid). Ten používá tzv. paralelní architekturu umožňující i jízdu na elektřinu. A to díky motor-generátoru I-SAM s maximálním výkonem 150 kW (204 k) a točivým momentem 1200 Nm, který je vložený mezi naftový čtyřválec Volvo D5K 240 176 kW (240 k)/918 Nm a dvanáctistupňovou automatizovanou převodovku I-Shift AT2412E. Důležitou součástí jsou i vodou chlazené baterie typu Li-ion s kapacitou 2,4 kWh ukryté na střeše autobusu.

Rychle se nastaví

V městském autobusu značky Volvo Buses jsem seděl úplně poprvé v životě, v přístrojích a ovladačích jsem se ale rychle zorientoval. Přístrojová deska je přehledná a řidiče neobtěžuje přílišným počtem tlačítek. Jak už to u městských autobusů bývá, volant se nastavuje s celou přístrojovou deskou. A to v poměrně velkém rozsahu, takže optimální pozici na řízení jsem si našel rychle. Testovaný autobus byl nakonfigurovaný pro město Brusel, kde tyto autobusy v hojné míře jezdí. Snad i proto byl vybavený koženou sedačkou, která se do velkého vedra  úplně nehodí. Řidič má sice vlastní klimatizační okruh, stejně jsem se ale k opěradlu nepříjemně lepil. To ale českého řidiče asi trápit nebude, protože naši dopravci si kožené čalounění určitě neobjednají.

Musí se na něj chytře

Hned na úvod je třeba ujasnit, že jsem s autobusem sice jezdil v městském provozu, ale prázdný bez cestujících. Řídicí elektronika hybridního pohonu má vždy snahu co nejvíc upřednostňovat při rozjezdu elektromotor. Samozřejmě k tomu musí mít dostatečně nabitou baterii, což mu ukazuje sloupcový indikátor na displeji mezi rychloměrem a otáčkoměrem. Řidič také nesmí stát na plynu „jako na rýči“, na což jsou pražští řidiči, jezdící hlavně s vozy SOR, zvyklí. Jednak je k tomu tlačí našponovaný jízdní řád, hlavně ale motory Iveco, které SORky pohánějí, je třeba víc točit. „Tady se musí s plynovým pedálem pracovat opatrněji a uvědomit si, že elektromotor posílá na kola až 1200 Nm prakticky z nulových otáček, takže není  třeba na něj tak šlapat,“ vysvětluje mi Radko Manda z Volvo Group Czech. Stejně jako u osobních automobilů je třeba zacházet s plynovým pedálem obezřetně. Vyžaduje totiž hodně odlišný jízdní styl, který se ale ne každý chce učit. Pokud totiž šlápnete na pedál jen o trochu zbrkleji, okamžitě naskočí spalovací motor. Pokud se rozjedete plynule, stane se tak až po překročení rychlosti 30 km/h, kdy už je ale autobus dávno ze zastávky.
Sám jsem nějakou dobu hledal hranici, kdy se dá ze zastávky rozjet svižně, aniž by ale naskočil diesel. Pokaždé to byl pro mě zvláštní  pocit, když se člověk rozjíždí potichu. I náhodní cestující čekající na zastávkách se dost divili, že se něco tak velkého pohybuje bezhlučně. 

Správně brzdit


Podobně zpomalování do zastávky vyžaduje trochu jiné návyky. Při brzdění se totiž elektromotor promění v generátor, který vyrábí elektřinu a tu posílá do baterií. Ty mají totiž poměrně skromnou kapacitu 2,4 kWh, což je podobné jako u osobních aut. Je to ale záměr, protože mají sloužit jenom pro vyjíždění ze zastávek. Takže se sice velmi rychle vybíjí, na druhou stranu ale i nabíjí, a to jak za jízdy, tak především při zpomalování. A opět, rozpoznat přechod mezi brzděním motor-generátorem a konvenčními brzdami mi chvíli trvalo. V přístrojovém štítu mi trochu chyběl nějaký indikátor ukazující okamžitý stav hybridního pohonu. Tedy jak moc elektřinu vyrábím rekuperací či ji naopak spotřebovávám. Je zde pouze již zmiňovaný ukazatel stavu baterie.
Po nějaké době jsem si na lehce gumový chod brzdového pedálu zvykl a maximálně tak využíval energii autobusu. Víc než kdy před tím to ale od řidiče vyžaduje neustálé sledování provozu a předvídání, co se asi bude dít v provozu přede mnou. Mně na rozdíl od běžných řidičů ale netlačil jízdní řád… 

Hlídací pes

Autobus je vybavený jakýmsi hlídačem efektivního stylu jízdy, který hlídá právě rozjezdy, brzdění či stání na volnoběh. Pokud diody svítí zeleně, váš styl se elektronice líbí. Pokud nějaká kontrolka zoranžoví, varuje vás systém, že se horšíte. A pokud svůj styl nezlepšíte, zčervená a ještě pípne. Asi nejčastěji mi rudě svítila dioda hlídající rozjezdy.
Velkým žroutem elektřiny je nejen trakční motor, ale také klimatizace, která má elektrický pohon a výkon 38 kW. Teplota je defaultně nastavená na 18°C. Když jsem proto stál třeba na červené, viděl jsem, jak se baterie vybíjí. Proto někdy i při stání naskočil spalovací motor, aby baterii dobyl.

V Praze šetřil až čtvrtinu paliva

„Autobus byl v testovacím provozu čtyři měsíce. Z dat telematiky vyplynulo, že v čistě elektrickém režimu jezdil zhruba 11 % celkové doby. To je hodnota srovnatelná s ostatními městy, kde model 7900 LAH jezdí. Dosažené úspory hybridního autobusu v porovnání se srovnatelným dieselovým článkovým autobusem se pohybovaly v rozmezí 20-25 %. S ohledem na dočasné testování ale nebyl autobus vybaven systémem preference na světelně řízených křižovatkách, kterými jsou autobusy v Praze vybavené. V případě plného nasazení do provozu by byl systém preference samozřejmě doplněn. Výslednou úsporu paliva, emisí i hluku lze tedy uvažovat ještě mírně vyšší.
V závěru zkušebního provozu vyhlásil DPP pro řidiče soutěž o nejlepší styl jízdy s nejnižší spotřebou paliva.  Ve finále bylo oceněno 5 řidičů a jedna řidička, nejlepších výsledků dosáhl pan Petr Doubrava. Řidiči hodnotili na hybridu dobrý výhled, pohodlné a přehledné pracoviště nebo komfortní pérování," dodává ke zkušebnímu provozu v Praze Radko Manda, Sales Manager Bus, Volvo Group Czech Republic s.r.o.

Volvo 7900 LAH


Motor:    Ř4/vznětový přeplňovaný (D5K 240) + elektromotor
Zdvihový objem:    5100 cm3
Maximální výkon:    176  kW (240 k) + 150 kW (204 k)
Maximální točivý moment: 918 Nm při 1200-1600 min-1 + 1200 Nm
Převodovka:    A12 (I-Shift AT2412E)
Počet míst (stání/stojící) : 46/92
Maximální hmotnost:    29 000 kg
Rozměry d/š/v:    18 134 x 2550 x 3280 mm
Rozvor vpředu/vzadu :    5190/6755 mm
Objem palivové nádrže: 240 l
Objem nádrže AdBlue: 30 l

Michal Štengl


Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH
Na zkoušku s hybridním kloubovým autobusem Volvo 7900 LAH