Ředitel IDSK Pavel Procházka pro Busportál: Středočeský kraj a Praha musí mít jednotný dopravní systém.
Ředitel IDSK Pavel Procházka pro Busportál: Středočeský kraj a Praha musí mít jednotný dopravní systém.
Hlavním úkolem IDSK je zajistit do konce roku 2018 integraci všech oblastí Středočeského kraje a připravit výběrová řízení na autobusové dopravce. Dosud tuto činnost zajišťoval pro Prahu a přilehlou část Středočeského kraje ROPID, příspěvková organizace hl. m. Prahy. Ve Středočeském kraji je však řada linek, které do Prahy nezajíždějí, proto kraj rozhodl o zřízení vlastního organizátora - příspěvkové organizace IDSK.
IDSK má za sebou "zkušební dobu", zeptali jsme se proto jeho ředitele Pavla Procházky na zkušenosti a nejbližší plány do budoucna, které jistě významně ovlivní dopravní obslužnost ve Středočeském kraji.
Pane řediteli, IDSK vznikl v dubnu, jste de facto jeho zakládajícím ředitelem. Jaký je to pocit být u zrodu společnosti, která zásadním způsobem ovlivní veřejnou dopravy největšího kraje České republiky?
Musím říct, že těch pocitů a myšlenek se ve mě mísí několik, ale především je to velká zodpovědnost. Zároveň jsem velmi šťastný, že u takto významné události mohu být, protože se začíná naplňovat to, s čím jsem do dopravního světa před více jak dvaceti lety vstupoval a co jsem vždy obdivoval v dopravně vyspělých státech Evropy, zejména ve Švýcarsku, Německu nebo Švédsku. Vždy jsem si přál, abych se u nás pohyboval v dopravně přehledném prostoru, který ode mne jako od cestujícího nevyžaduje nic jiného než mít u sebe platný jízdní doklad a naopak mi nabídne přehledný systém linek, návazností, kvalitní dopravní nabídku, jednotné informace, apod. Přesně to je náš cíl ve Středočeském kraji, protože co je do dobré pro cestujícího ve Švýcarsku, je dobré také pro cestujícího ve Středočeském kraji.
Věřím, že je to velká zodpovědnost, přece jen vytváříte historii. Vždyť i my hodnotíme naše předchůdce – co se kde v minulosti v souvislosti s dopravou povedlo a nepovedlo a kdo o tom rozhodoval.
Snažím se vždy hodnotit práci našich předchůdců v celkovém kontextu podle situace, v jaké svou činnost vykonávali, jaké možnosti inspirace mohli využít a jaký prostor ke své práci měli. Věřím, že všichni se snaží pro obor, ve kterém pracují, vykonat maximum a snaží se realizovat svou vizi, se kterou vstupují na trh, protože jsou přesvědčeni, že je to správná vize. Vždy se najdou věci, které se povedly více a jiné méně, ale důležité je, zda celkový výsledek práce přinesl nějaký užitek a uživatel nabízené služby si mohl říci – „Jo, tohle funguje líp, než to před tím".
Proč se vlastně rozhodlo o vzniku organizátora ve Středočeském kraji?
Možná to bude znít podivně, ale jedná se o dlouhodobý proces, který započal již při samotném vzniku ROPIDu v roce 1993, což byl mimochodem první organizátor veřejné dopravy v bývalém východním bloku. Jak počátkem devadesátých let postupně docházelo k destrukci regionální dopravy (zejména autobusové) vlivem jejího podfinancování a zcela neřízené konkurence, bylo nutné vymyslet způsob, jak zabránit růstu živelné dopravy nejen ze Středních Čech do Prahy. Proto začal v polovině devadesátých let minulého století vznikat integrovaný systém, který postupně pro svou atraktivitu nabaloval pod hlavičkou ROPIDu další a další oblasti. Po vzniku krajů došlo k zásadní stabilizaci objednávání veřejné dopravy, avšak chybělo to poslední – zvolit vhodnou formu institucionálního zastřešení tak komplexní činnosti, jako je provozování integrovaného dopravního systému. Navíc systém integrované dopravy se začal díky žádostem měst a obcí rozrůstat poměrně daleko od Prahy. Tehdy se ukázalo, že bez jednotného řízení veřejné dopravy za účasti obou krajů nelze nikdy dosáhnout kýženého maximálního efektu jak pro objednatele, tak pro cestující, a proto začala vznikat vize společného organizátora veřejné dopravy pro oba kraje. Ta se připravovala skoro 10 let, avšak pro legislativní těžkosti nakonec zvítězila současná podoba dvou příspěvkových organizací, které jsou spolu spojeny smlouvou o spolupráci a nad jejichž činností bdí Řídící rada společného integrovaného dopravního systému. Ve Středočeském kraji tak prostřednictvím organizace IDSK vznikl rovnocenný partner pro spolupráci s ROPIDem a především útvar, který bude zajišťovat servis Krajskému úřadu, městům, obcím a dopravcům ve všech činnostech, které vyžaduje fungování plnohodnotného integrovaného systému.
Mluvíme spolu na stanici metra Letňany, kde má své prostory ROPID pro dispečink. Je toto místo definitivním sídlem IDSK? Kolik zaměstnanců bude zajišťovat činnosti IDSK? A jak se Vám daří sehnat odpovídající odborníky?
Je to jen dočasné řešení. Naše trvalé sídlo bude v centru Prahy, na adrese Rytířská 10. Pokud jste už o této adrese slyšela, pak je to správný pocit, protože v 5. patře sídlí naše partnerská organizace ROPID. Naše působení na stejné adrese má jediný cíl, abychom mohli efektivně budovat společný dopravní systém, je třeba si s kolegy z ROPIDu být co nejblíž. Společná adresa vytváří pro dobrou spolupráci ty nejlepší předpoklady.
Cílový počet zaměstnanců IDSK bude vycházet z potřeb zajištění celého systému. Jsme firmou Středočeského kraje, proto je pochopitelné, že záležitosti spojené čistě s územím Středočeského kraje budeme zajišťovat z našich zdrojů. Nicméně naši zaměstnanci budou samozřejmě s kolegy z ROPIDu spolupracovat, abychom vytvářeli jednotné výstupy za celý integrovaný systém. Shánění pracovníků je vzhledem ke stavu současného pracovního trhu velmi obtížné, zejména pro tak specifickou práci, jako je integrovaná doprava. Naštěstí někteří naši kolegové spolupracují s Fakultou dopravní ČVUT a mohou si tak potenciální naše nové kolegy vybírat a následně je vést již od vysokoškolských lavic.
Co se týká spolupráce s ROPID, určitě bude velmi úzká. Praha a Středočeský kraj by měly mít zajištěnu dobrou dopravní návaznost.
Určitě. Nesmíme zapomenout, že Praha je pro Středočechy důležitým cílem pro cesty za prací, do škol, za zábavou, apod. Obyvatelé Prahy zase vyjíždějí do Středních Čech za odpočinkem, ale v poslední době dochází k velkému nárůstu cest za prací do nově budovaných logistických center na pomezí Prahy a Středočeského kraje. Abychom se všichni neudusili pod náporem automobilové dopravy, musíme společně vybudovat atraktivní systém veřejné dopravy, která bude založená na propojení všech druhů dopravy s důrazem na využití železniční nebo lehké kolejové dopravy a přátelským odbavením. Jsem velmi šťastný, že se po mnoha letech podařilo najít politickou shodu na tvorbě jednotného systému veřejné dopravy v podobě uzavřené smlouvy mezi Prahou a Středočeským krajem a naším úkolem, jako odborných organizací obou krajů, je vtisknout po odborné stránce tomuto systému tvář.
Jedním z rozhodujících úkolů IDSK je tedy postupná integrace oblastí kraje do PID. Jaká část je v nejbližší době na řadě?
Přicházíte právě včas, za tři týdny nás čeká - vůbec neváhám použít tento výraz - největší projekt v historii integrace, a tou je oblast Kladenska. Termín spuštění byl po několika úpravách stanoven na 26.8.2017 a přípravy již v tuto chvíli finišují.
Další etapy přijdou podle schváleného harmonogramu ve 4. čtvrtletí letošního roku. Jedná se o pokračování integrace Mělnicka, tentokrát to bude oblast mezi Mělníkem – Všetaty a Byšicemi s tím, že současně bude prodloužena stávající linka 467 ve směru od Roudnice n. L. z Mělníka přes Mělnické Vtelno a Bezno do Mladé Boleslavi.
Další připravovanou akcí je integrace linek spojujících Kouřim a Kolín společně s vylepšením spojení měst Kouřimi a Sázava.
Poslední akce, která se chystá na prosincovou změnu jízdních řádů, je pokračování integrace na Nymbursku a Kolínsku, kde dojde mj. k prodloužení linky 432 z Vlkavy do Mladé Boleslavi, integrace autobusových linek jedoucích z Nymburka směrem na Rožďalovice a dokončení integrace mezi Pečkami a Kolínem severně od trati 011.
Ani železniční doprava nezůstane díky vstřícnému přístupu Českých drah v integraci pozadu. Od 26.8. bude zaintegrována po dohodě s Ústeckým krajem trať 110 až do Loun (v příštím roce tohoto města dosáhne také autobusová doprava linkou z Prahy).
K termínu 1.10. budou zaintegrovány železniční tratě směřující do Mladé Boleslavi od Prahy, Mšena a Nymburka. Od prosincového termínu jízdních řádů pak předpokládáme integraci obou hlavních tratí z Prahy do Kolína, resp. do Kutné Hory, včetně regionálních tratí mezi Kolínem a Ledečkem, Sázavou a Kácovem, Kutnou Horou a Zbraslavicemi. Na Nymbursku pak bude integrována trať mezi Nymburkem a Dymokury a na Benešovsku by měla být integrace prodloužena na hlavní trati až do Votic a zapojeny by měly být i tratě do Vlašimi a Sedlčan.
O integraci Kladenska se v poslední době hodně mluví. Jak dlouho trvá zaintegrovat tuto velmi frekventovaná oblast, kromě ČSAD MHD Kladno na této trase jezdí i další menší dopravci. Budou všichni vybaveni tak, aby akceptovali ty správné jízdní doklady?
Příprava integrace Kladenska běží v podstatě dva roky, nicméně při přípravě na nás občas vyskočí nějaký problém. Jak praví známé moudro – ďábel tkví v detailech, takže právě na ty detaily se musíme všichni zaměřit. Samozřejmě cílem je, aby jízdní doklady fungovaly tam, kde se to od nich bude očekávat, některé věci budou nabíhat postupně a cestující o nich budou informováni. Nicméně technika je občas zrádná a dokáže přichystat neočekávaná překvapení, takže bych touto cestou chtěl požádat cestující, aby při nějakém nenadálém technickém nedostatku kontaktovali dopravce, IDSK nebo ROPID a my pak učiníme maximum pro vyřešení zjištěného problému.
Jaké výhody přinese integrace Kladenska pro cestující? Při pohledu do jízdních řádů je zřejmé, že už teď je spojení mezi oběma městy dostatečné, ve špičce jezdí spoje prakticky vedle sebe. Pořád to nestačí?
Tak především dojde ke sjednocení jízdného na všech linkách bez ohledu na dopravce. Pokud jsou cestující vlastníky Lítačky pro dopravu po Praze, budou jí moci využít již v příměstském autobuse na dojezdovém úseku v Praze. V praxi tak nezaplatí jízdné z Kladna až na Veleslavín, ale pouze na hranici Prahy. Díky vstřícnému přístupu Magistrátu města Kladna bude také nově možné přestoupit v Kladně z příměstské linky na linku místní MHD bez nutnosti zakoupení další jízdenky, protože Kladno bude ležet ve třetím tarifním pásmu. Tato výhoda bude platit také v kombinaci s vlakem, takže bude možné např. ráno vyjet z Kladna autobusem a odpoledne se domů vrátit vlakem. Vzhledem k tomu, že integrace přinese mnoho novinek, připravujeme s kolegy z ROPIDu brožurku s jízdními řády a tarifními informacemi. Ta bude k dispozici před spuštěním celého projektu.
V nedávné době bylo zaintegrováno do PID Sedlčansko a Benešovsko, dokonce nejen autobusovou, ale i drážní dopravou, resp. jen Českými dráhami. Můžete již zveřejnit nějaké statistiky? Jak toto rozhodnutí vítají cestující?
Při každé integraci pečlivě a s napětím sledujeme vývoj, jsme v kontaktu s dopravci, kteří nové linky obsluhují a pokud je čas, vyrážíme sami do terénu, abychom vše viděli na vlastní oči. V oblastech na které se ptáte, musím s potěšením konstatovat, že již po krátké době byly zjištěny nárůsty počtu přepravených cestujících. Např. v oblasti Benešovska registrujeme nárůst víkendové dopravy o 21%, což je neuvěřitelné číslo. Ve spolupráci s obcemi došlo právě o víkendech k největšímu rozšíření dopravní obsluhy za účelem zvýšení mobility nejen místních obyvatel, ale také návštěvníků této malebné lokality Středočeského kraje. Velkou roli v tom sehrála také integrace železniční a zejména rychlíkové dopravy, na kterou autobusové spoje nově v Benešově navazují. Je zřejmé, že bez vstřícnosti Ministerstva dopravy a Českých drah by se tento efekt dostavil jen těžko.
Sedlčansko a Štěchovicko je na tom velmi podobně, museli jsme znovu zahájit jednání s dopravcem o posílení dopravy formou nasazení dalších kloubových vozidel, byť jsme si vědomi všech obtíží, které toto řešení představuje. Pevně věřím, že pro uspokojení potřeb cestujících určitě najdeme přijatelné řešení.
Integrací Sedlčanska zmizela z jízdního řádu linka, která jezdila z Prahy do Sedlčan prakticky přímo, jízdní doba byla kolem jedné hodiny, není škoda, že tyto časově kratší komerční linky prakticky zaniknou?
Pro upřesnění musím říci, že nová linka 360 jezdí s výjimkou Zbraslavi po identické trase jako původní linky. Je logické, že pokud linku 360 spolufinancuje na svém území hl. m. Praha, musí taková linka zajistit také obsluhu jejího území. Nárůst jízdní doby je v řádu několika minut, což je kompenzováno výraznou slevou jízdného pro cestující, a také možností posílení přetíženého úseku Štěchovice - Praha. Komerční linky, jak již z jejich názvu vyplývá, existují na bázi komerce, tedy obchodu nebo chcete-li ekonomického prospěchu. Jezdí tedy tehdy, kdy je největší poptávka po dopravním spojení a zastavují pouze tam, kde se to dopravcům vyplatí. Jenže v regionální dopravě je tenhle přístup řekněme poněkud jednostranný vůči všem ostatním na trase, kteří toto štěstí nemají. Výsledkem tak bývá skutečnost, že většinu cestujících a tudíž i tržeb „vysaje“ komerční spoj a na bedrech kraje nebo obce pak zůstane povinnost uhradit náklady za ty méně vytížené spoje pro zajištění alespoň základní obsluhy lokalit, které nejsou obchodně zajímavé. To samozřejmě podvazuje mobilitu obyvatel těchto lokalit, protože zajistit atraktivní dopravní obsluhu je finančně velmi náročné. Proto je potřeba chápat zapojení komerčních spojů do celkové nabídky dopravy v některých regionech za společenskou solidaritu, která umožní atraktivní nabídku veřejné dopravy pro všechny zúčastněné. Snížení komfortu pro cestující z komerčních spojů je pak kompenzováno jejich zapojením do tarifní integrace na území hl. m. Prahy, která pro ně znamená v drtivé většině snížení jízdného, na které by při ponechání v režimu komerční dopravy nedosáhli.
Chápu dobře, že PID bude základem jak příměstské dopravy Prahy, tak i Středočeského kraje? Současný systém Středočeské integrované dopravy tedy úplně zanikne a na celém území kraje bude PID?
Byl bych velmi nerad, kdybychom budování společného integrovaného systému obou krajů vnímali jako přetahování o to co někoho nahradí, protože oba kraje jsou vzájemně provázané tak, jako žádný jiný region v České republice. Musíme si uvědomit, že na území Středočeského kraje nefungují jen SID nebo PID, ale máme tady mnoho linek, které se nenacházejí v žádném integrovaném systému, máme zde spoustu regionálních komerčních spojů, jejichž provoz neumíme v podstatě ovlivnit nebo systémy MHD ve velkých městech, které jsou jen ve velmi málo provozně i tarifně provázány s ostatní regionální dopravou. Pokud zúžíme debatu jen na PID a SID, pak každý z těchto systémů přináší do nově budovaného společného systému něco důležitého. PID pro mnoho Středočechů velmi významnou a výhodnou dopravní a tarifní provázanost s Prahou a zapojení železniční dopravy, SID využívání elektronických peněženek a propracovanější systém clearingu tržeb, na kterém bychom chtěli stavět při aplikaci Multikanálového odbavovacího systému.
Nedávno jsme zveřejnili reportáž o Dispečinku Pražské integrované dopravy. Již nyní jsou v něm i linky středočeské dopravy, logicky tedy bude tento dispečink sloužit i pro IDSK?
Samozřejmě, pokud budujeme jeden integrovaný systém, pak i systém řízení dopravců musí být jednotný. Jedině tak dostanou cestující správné a přesné informace o tom, zda jejich spoj jede podle jízdního řádu nebo zda se někde na trase neobjevila nějaká překážka. Na základě jednání s kolegy z ROPIDu předpokládáme podle možností rozpočtu IDSK posílení personálního zajištění dispečinku za Středočeský kraj. Jednotné řízení dopravy je také důležitým nástrojem pro evidenci výpadků jednotlivých dopravců, které se propisuje do ekonomiky dopravy zejména prostřednictvím sankcí, které jsou udělovány dopravcům za zaviněné prohřešky.
Rada hlavního města Prahy schválila přípravu projektu, kterým plánuje revolučně změnit systém dopravního odbavení na území hlavního města Prahy, a také na území pokrytém systémem společného Integrovaného dopravního systému Prahy a Středočeského kraje. Jedná se o takzvaný Multikanálový odbavovací systém. Co to bude znamenat pro dopravce a hlavně pro cestující?
Mnoho Vašich otázek se věnuje spolupráci Středočeského kraje, resp. IDSK s hlavním městem Prahou, resp. s organizací ROPID. Nicméně tato otázka nám dokáže, že rozvinutí spolupráce mezi oběma kraji se neodehrává pouze mezi dvěma výše uvedenými organizacemi, ale že se na tvorbě společného integrovaného systému podílejí také jiné společnosti. Pod vedením akciové společnosti Operátor ICT vzniká historicky první projekt jednotného odbavovacího systému pro Prahu a Středočeský kraj. Součástí tohoto týmu je kromě IDSK a ROPIDu také Dopravní podnik hl. m. Prahy, což je velmi důležité, neboť i on zajišťuje na území Středočeského kraje své služby. Multikanálový odbavovací systém přinese pro obyvatele a cestující ze Středočeského kraje především razantní zvýšení počtu míst, kam si budou moci zajít zakoupit předplatné ve formě Lítačky. V budoucnu dojde také k rozšíření možností, jakými půjde zakoupit jízdní doklad. Cílem je, aby se veřejná doprava a její používání stalo pro cestující zase o něco příjemnějším a nákup jízdného byl jednodušší.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů.
Za Busportál Jana Hakrová
--------------
Pavel Procházka je ředitelem IDSK od dubna 2017. V dopravě se pohybuje prakticky od začátku své kariéry:
Pavel Procházka je ředitelem IDSK od dubna 2017. V dopravě se pohybuje prakticky od začátku své kariéry:
1993 – 1994 dispečink tramvajové dopravy DP hl. m. Prahy
1994 – 2007 projektant ROPID
2007 projektant KORID LK
2008 – 2015 pověřený řízením ROPID
2015 – 2017 náměstek ředitele pro příměstskou dopravu a technický rozvoj ROPID
Ředitel IDSK Pavel Procházka. Foto Ropid
Z dubnové členské schůze ADSSS
