Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní.

1) Komentář ke značce: V Pardubicích používají hybrid dopravní značky IP 19 Řadicí pruhy a dopravní značky IP 20a Vyhrazený jízdní pruh. Vyhláška umožňuje na značce IP 19 vyznačit omezení nebo výstrahu jako na značce IP 21 Omezení v jízdním pruhu nebo vyznačit směrový cíl. Kombinaci se značkou IP 20a vyhláška 30/2001 Sb. nepřipouští. Nově navržená vyhláška nejenže s touto možností také nepočítá, ale dokonce už neuvádí ani možnost kombinovat značky IP 19 a IP 21. V květnové verzi návrhu vyhlášky se ministerstvo dokonce pokusilo dopravní značku IP 19 nenápadně a bez zdůvodnění zcela zrušit, vrácena byla na základě přípomínky MHMP.

---

Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část

---

Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Zatímco novely zákonů žádné zásadní změny pravidel jízdy v jízdních pruzích neobsahují, návrh vyhlášky zásadně mění význam dopravních značek vyhrazeného jízdního pruhu či zákazu předjíždění – některé mnohaleté problémy naopak neřeší

Už nejen pro MHD?

Význam základní verze značky vyhrazeného jízdního pruhu, se symbolem autobusu, se má podle návrhu zásadně změnit. Zatímco v současné době vyhrazuje jízdní pruh pouze pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy, návrh vyhlášky okruh oprávněných uživatelů rozšiřuje o všechny ostatní autobusy (tedy nejen o autobusy příměstské, regionální a dálkové linkové dopravy, ale i o autobusy nelinkové a neveřejné) a o všechna vozidla linkové osobní dopravy (tedy i ta, která nejsou autobusy – byť linková doprava osobními automobily je poměrně vzácným jevem). Tato zásadní změna opět nebyla v důvodové zprávě vůbec zmíněna, tedy ani zdůvodněna.

Tato změna vymezení, ať má důvody jakékoliv (rozlišovat v silničním provozu příměstské integrované autobusy od městských je dnes skutečně již anachronismus), je ovšem nekompatibilní s § 72 zákona č. 361/2000 Sb., který v souvislosti s platností „signálů pro tramvaje“ i nadále hovoří o „jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy“. Podle navržené vyhlášky by však již nebylo možné jízdní pruhy tímto vymezením vyhradit.

Signály pro tramvaje

„Signály pro tramvaje“ dostaly nyní v příloze sáhodlouhý název „Signály pro tramvaje (případně pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy v jízdních pruzích pro ně vyhrazených)“. Tím se ovšem dostala vyhláška do rozporu s § 14, 72 a 77 zákona, kde zůstal původní krátký název (opomeňme nyní nelogičnost zákona, podle kterého i o použití těchto signálů v samostatném autobusovém jízdním pruhu rozhoduje drážní správní úřad). Vzhledem k navržené změně významu základní varianty značky „Vyhrazený jízdní pruh“ je také otázkou, jestli se na takto vyznačený jízdní pruh může vztahovat § 72 zákona a tedy jestli vůbec bude i nadále možné v takovém pruhu použít signály pro tramvaje – nastala by potom totiž absurdní situace, kdy pro autobusy MHD a trolejbusy by tyto signály platily, zatímco na ostatní autobusy a vozidla oprávněné užívat tento jízdní pruh by se nevztahovaly.

Ačkoliv podle zákona o silničním provozu platí tyto signály především pro tramvaje, výklad ve vyhlášce, doplněný až v červencové verzi, stanoví jejich význam pouze pro „autobusy, vozidla linkové osobní dopravy a trolejbusy“. Zřejmě byl autor tohoto znění zmaten dlouholetým neřešeným rozporem, že tramvajové pásy a přejezdy kolejových drah podle zákonů zároveň jsou i nejsou součástí pozemní komunikace a pravidla silničního provozu na nich zároveň platí i neplatí (vizte například článek Dvacítky v Sokolovské III: Platí jiné zákony ve Vysočanech než na Břevnově? z roku 2007), a proto se zdráhal stanovit význam signálů zároveň i pro tramvaje, jak tomu bylo dosud, nebo se domnívá, že by zbytečně duplikoval drážní předpisy. Stanovení významu signálů a jejich nový název rovněž nekorespondují s § 14 odst. 4 zákona, podle kterého je-li vyhrazen jízdní pruh na tramvajovém pásu, pak Signály pro tramvaje platí pro jakoukoliv kategorii vozidel, pro kterou může být jízdní pruh vyhrazen – což mohou být například i vozidla taxislužby, integrovaného záchranného systému, zásobování, nákladní automobily, dopravní obsluha, cyklisté atd.

Ministerstvo nereagovalo ani na další návrhy: na doplnění chybějícího signálu „volno všemi směry“ (vím o místě, kde se kdysi reálně používal, ač v předpisech není vůbec definován), na určení, jaký význam má zhasnuté návěstidlo signálů pro tramvaje, anebo na ošetření situace, kdy se signál změní v době, kdy vozidlo jede takovou rychlostí, že již nemůže před návěstidlem bezpečně zastavit (provozní předpisy tramvají pamatují i na situaci, kdy požadovaný směr jízdy není do signálního plánu zařazen).

Uspořádání jízdních pruhů komplexně? Ne.

V praxi se lze setkat s tím, že prvky vzorových značek stanovujících uspořádání a použití jízdních pruhů jsou různým způsobem kombinovány podle konkrétní situace: zejména značky Vyhrazený jízdní pruh, Uspořádání jízdních pruhů, Zvýšení (snížení) počtu jízdních pruhů, Řadicí pruhy, Omezení v jízdním pruhu, Návěst změny směru jízdy a dalších. Mnohé z reálně používaných variant jdou nad rámec toho, co umožňuje vyhláška, praktický problém je pak v tom, že grafické provedení vzorových značek není zcela kompatibilní. V centru Pardubic jsou například zajímavým způsobem kombinovány prvky modrobílých značek s prvky černobílých značek – liší se rovněž praxe v tom, kdy jsou znázorněné jízdní pruhy na značce oddělovány znázorněním podélné čáry přerušované a kdy nikoliv.

Specifickým problémem je, že bílý symbol vozidla v modrém kruhu, který jako samostatná značka nebo na jiných informativních návěstech označuje „přikázaný jízdní pruh“, na jednom typu značky označuje místo toho „vyhrazený jízdní pruh“. Ministerstvo nereagovalo na požadavky, aby na kombinovaných dopravních značkách byl spolehlivě rozlišitelný přikázaný jízdní pruh od vyhrazeného jízdního pruhu nebo aby byly oba tyto instituty sjednoceny. Vždyť například vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty vzhledem k zákonné úpravě ve skutečnosti je zároveň i přikázaným jízdním pruhem.

Do návrhu vyhlášky byla přidána nová značka IP 23c Sjíždění vozidel veřejné hromadné dopravy osob z tramvajového pásu – její podoba byla na základě připomínkového řízení ještě mírně upravena. Tato značka se ovšem jen málo podobá stávající dopravní značce IP 20b Konec vyhrazeného jízdního pruhu, kterou v jednom specifickém typu případů nahrazuje – grafickým provedením připomíná spíše značky Objíždění tramvaje (k nimž je přiřazena číslováním) či Návěst změny směru jízdy. Návrhy, aby i značky začátku a konce vyhrazeného jízdního pruhu obdobným způsobem znázorňovaly skutečné uspořádání jízdních pruhů a návrh na zavedení varianty „Vyhrazený jízdní pruh vedený po tramvajovém pásu“ (jak se v praxi již používá) ministerstvo nereflektovalo.

Pražský magistrát v připomínkovém řízení navrhoval, aby značku Řadicí pruhy bylo možno kombinovat se značkou Vyhrazený jízdní pruh. Ministerstvo však ve vypořádání připomínek soudí, že takový požadavek „vnáší chaos“ a že taková kombinace značek z důvodu přehlednosti není žádoucí. Ministerstvo ve svém pokusu o zdůvodnění vychází z představy, že vyhrazený jízdní pruh by měl být určen jen pro mimokřižovatkové úseky a se začátkem řadicích pruhů by měl vždy skončit. Zákon ovšem počítá s vyhrazenými jízdními pruhy jako s analogií tramvajového pásu, tedy i s praxí, že vyhrazené jízdní pruhy slouží především pro preferenci vozidel MHD při jízdě křižovatkami a vyhnutí se případným kolonám v ostatních řadicích pruzích.

Ministerstvo nevyslyšelo ani návrh, aby značky IS 10a až IS 10e (návěsti změny směru jízdy) byly přeřazeny z informativních značek směrových mezi informativní značky provozní, protože upravují způsob jízdy v jízdních pásech a pruzích. A nereagovalo ani na návrh, aby všechny návěstní dopravní značky upravující uspořádání a určení jízdních pruhů byly graficky sjednoceny – na takovou potřebu pravidelně upozorňují i každoroční dopravní plány zpracovávané organizací ROPID.

Další drobnou nelogičností, na kterou je opakovaně upozorňováno, je podoba dopravní značky „Dej přednost v jízdě tramvaji!“. Její součástí je i dodatková tabulka se symbolem tramvaje, provedením shodná s dodatkovou tabulkou „Druh vozidla“, avšak s přesně opačným významem. To si sice řidiči mohou zapamatovat, ale k neřešitelnému problému dochází v případě, kdy po tramvajovém pásu je veden i vyhrazený jízdní pruh i pro autobusy. Těm se sice zákon v takovém případě snaží zajistit shodné postavení jako tramvajím, ale pokud je třeba vyznačit nebo zdůraznit povinnost přednosti v jízdě vůči takovým vozidlům, na zmíněnou dodatkovou tabulku symbol autobusu podle vyhlášky legálně přidat nelze a význam takto upravené značky by byl sporný.

Pro cyklisty ano, pro motocyklisty, segwayisty a bruslaře ne

V projednávané novele zákona o pravidlech provozu je termín „jízdní pruh pro cyklisty“ nahrazen termínem „vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty“. Přestože již vyhláška 30/2001 Sb. umožnila vyhradit jízdní pruh i pro jiná vozidla než autobusy MHD, takže již téměř 15 let se pro označení cyklistických pruhů standardně používá varianta dopravní značky „Vyhrazený jízdní pruh“, důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 471 tvrdí, že to umožní teprve nyní navržená změna definice jízdního pruhu – do stávající definice jízdního pruhu se pruh určený jen pro jednostopá vozidla nevešel, dvoustopý jízdní pruh určený též pro cyklisty však ano. Přitom tato výkladová nejasnost má zásadní dopady například na přednost v jízdě před odbočujícími vozidly a pravidla pro přejíždění takového pruhu, vjíždění na něj a vyjíždění z něj, zákaz zastavení a stání v takovém pruhu atd.

Vláda v důvodové zprávě zmiňuje, že přetrvávají jakési blíže nevysvětlené „důvody pro neumožnění vyhrazení jízdního pruhu pro motocykly“, a proto navrhla do zákona větu, že jízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly. V jiných zemích kupodivu bez problémů lze. Jinak je ovšem okruh vozidel, jimž je pruh vyhrazen, i nadále možno vymezit či kombinovat prakticky jakkoliv.

Z neznámých důvodů byla z vyhlášky vypuštěna možnost červeného vodorovného zvýraznění pruhů a stezek pro cyklisty a přejezdů pro cyklisty.

V připomínkovém řízení k prováděcí vyhlášce ministerstvo zamítlo jako nežádoucí návrh pražského magistrátu, aby mohl být vyhrazen jízdní pruh pro bruslaře nebo segwayisty – ministerstvo tedy nadále trvá na tom, že bruslaři a segwayisté by se měli proplétat mezi chodci nebo mezi cyklisty a jejich oddělení nemá být možné a přípustné dokonce ani tam, kde by to prostorově možné bylo. Jak bylo zmíněno v předchozí části připomínek, tyto symboly nelze použít ani jako variantní provedení značky Stezka pro chodce (Slováci zavedli samostatnou značku stezky pro bruslaře již před 7 lety).

Zákaz předjíždění

Květnový návrh vyhlášky přišel s návrhem radikální změny významu značky „Zákaz předjíždění“. Krom toho, že značka měla nově zakázat i předjíždění motocyklů, obsahoval návrh kuriózní formulaci: „Na vozovce se dvěma a více jízdními pruhy v jednom směru jízdy nesmí řidič v jednom jízdním pruhu jet rychleji než řidiči v ostatních jízdních pruzích.“ Naštěstí se ministerstvo dopravy nechalo ministerstvem vnitra, Moravskoslezským krajem a dalšími připomínkujícími přesvědčit, že jde o nesmysl, a větu vypustilo. Zároveň mimochodem upustilo i od navrhované změny týkající se předjíždění motocyklů. Nakonec se tedy význam značky nemá vůbec změnit.

Značka „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ má nově velkým nákladním automobilům zakazovat nejen předjíždění, ale i jakoukoliv jinou jízdu v jiném než pravém jízdním pruhu – v rámci připomínkového řízení jim bylo povoleno alespoň objíždění. Požadavek ministerstva vnitra, aby se omezení nevztahovalo na užití řadicích nebo odbočovacích pruhů, ministerstvo dopravy ve vypořádání přislíbilo řešit vypuštěním problematického odstavce, avšak ve skutečnosti v upraveném návrhu tento odstavec i s chybou ponechalo.

Ve významu značky je ovšem i další docela zásadní chyba, kterou ovšem trpí i nynější vyhláška 30/2001 Sb. Zatímco u značky Zákaz vjezdu nákladních automobilů je výslovně uvedeno, že se vztahuje i na tahače přívěsu nebo návěsu a speciální automobily o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, a obdobně je okruh vozidel vymezen i v § 12 zákona upravujícím jízdu v jízdních pruzích obecně, u značky zákazu předjíždění pro nákladní automobily tento dovětek není. Takže běžné kamióny budou moci v úseku označeném touto značkou i nadále legálně předjíždět – na tahače s návěsem ani na speciální vozidla se značka nevztahuje.

V poslední části se budeme věnovat změnám týkajícím se vyznačení zastávek.

Štěpán Jůza

---

Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.

---

2) Komentář ke značce: V Praze se zpravidla používá opačné řešení než v Pardubicích. Modifikace značky IP 20a zároveň plní funkci značky IP 19 Řadicí pruhy a IP 21 Omezení v jízdním pruhu a zároveň též směrové návěsti IS 6. Vyhláška 30/2001 Sb. stejně jako nově navržená vyhláška pouze připouští, že na značce lle vyznačit "situování vyhrazeného jízdního pruhu ve vztahu k ostatním jízdním pruhům".

3) Komentář ke značce: Třetí varianta je rovněž z Prahy. Podobně jako v Pardubicích je základem dopravní značka IP 19 Řadicí pruhy, v tomto případě je do ní ještě zakomponován symbol ze značky IP 18b Snížení počtu jízdních pruhů. Symbol autobusu v modrém kruhu by však v tomto provedení měl být považován spíše za symbol dopravní značky C 12a Přikázaný jízdní pruh.Pro přikázaný pruh ovšem platí jiná pravidla než pro vyhrazený jízdní pruh, zejména v případě směrových kolizí, a nelze v něm použít signály pro tramvaje.